Dvě srdce bijící jako jedno....
14. 11. 2010
,,Teď už seš můj blonďáčku,"ozvalo se slizky vedle něj.
,,Nikdy nebudu tvůj Orochimaru.Nikdy slyšíš!"zakřičel na něj blonďák a odtáhnul se od něj.
Stáli v tmavé místnosti bez okna,která byla blonďáčkův žalář.Vzpomínal na svou lásku,kterou stratil.Dával si to za vinu a probrečel kvůli tomu několik dní.Teď byl na pospas svému únosci Orochimarovi.
,,Bez něj nikdy nebudu celý.To mě radši zabij,"vyzval slizáka.
,,Jak si přeješ,"odfrknul si sliz a vystřelil z pistole v jeho rukách.
Zabil ho a jeho duše hledá svou lásku....
Buch....Buch...Buch
Do ticha noci se ve dvou velice vzdálených pokojích ozívala dvě bijící srdce.Byli dokonale synchronizovaně až se vám to může zdát zvláštní.Na jedné posteli v severní části Konohy,která patřila těm nejbohatším lidem ,ve velikámském době rodiny Uchihových a v poněkud menším pokoji,který by jste ani nečekali,ležel černovlasý mladík.Byl to nejmladší syn manželů Uchihových.Kdyby jste ho vyděli ve dne,dívali by se na vás chladné černé oči a na jeho okouzlující tváři by byl kamený výraz,který neprozrazuje emoce.Na druhé posteli,na úplně jiném konci Konohy s chudou rodinou,v malém domku v ještě menším pokoji ,ležel jiný mladík.Měl zlaté,zářivé vlasy,které mu i přes den trčeli do všech stran.Kdyby jste ho potkali ve dne,byl by to ten nejoptimičtější člověk pod sluncem,kterého jste kdy potkali.Díval by se na vás překrásným azurovým pohledem a donutil by vás se usmál,biť jen nepatrně.Byli tak hrozně rozdílní,ale jejich srdce bila jako jedna.Byli jako JING a JANG.
Blonďatý se probudil za doprovodu toho otravného,kovového přístroje,kterému se výstižně říkalo budík.Jo budil docela efektivně.Tedy budil efektivně všechny lidi kromě blonďatého slunce.Vypnul ten mučící nástroj a zachumlal se ještě víc do přikrývky.V té chvíli se rozrazili dveře od jeho pokoje a dovnitř vletěla jeho hyperaktivní máma.Byli si hrozně podobní.Né vzhledem,ale charakterem.Stejní optimisté a stejní hyperaktivisté.
,,Uzumaki Naruto!Vstávej nebo tě pojilu vodou!"zařvala Kushina na svého syna.
,,Maaamiii,"zadunělo do zpod přikrývky.
,,Dělej!Dneska jdeš na vysokou!Nesmíš na první přednášku přijít pozdě!"křičela a při svém ,,křikoslovu" stahovala ze svého oblíbeného syna ,a také jediného,peřiinu.
,,Ach jo,"vzdal to náš vydatný spáč a vylezl z příjemně vyhřáté postele.
Tenhle výstup se konal každý všední den ráno.Naruto-jako správný spáč- odmítal vstávat a Kushina - jako správná matka- ho z postele vyháněla.Naruto do sebe hodil snídani,obléknul se ,popadnul tašku se sešity a vyběhnul ven.Autobus stihnul jen tak,tak.Vysoká škola ne kterou se dostal byla v centru a cestá tam mu trvala asi hodinu.Oddychnul si,když přijel před velký ústav v čas.Právě stál před obrovskou,prosklenou budovou.Měla 5 pater a okna odrážela světlo vycházejícího slunce.Naruto se odhodlaně nadechnul a vkročil do veliké budovy,která pro něj měla být na příštích 6 let vysokou školou v oboru medicína.Zkoušky udělal na výbornou i když se tomu sám divil.Podle plánku,který měl v brašně na rameni,našel příslušnou učebnu.Vešel dovnitř velikými,dřevěnými dveřmi a rozhlédnul se okolo.Deset řad dlouhých lavic (takové ty jako vidíte ve filmech) bylo téměř obsazených.Jedno z volných míst bylo vedle černovlasého mladíka v poslední řadě úplně vlevo.
,,No co,"pomyslel si pro sebe Naruto a vydal se k místu,které si vyhlédnul.
Když k němu došel černovlasý kluk vzhlédnul od tlusté bichle,kterou právě četl a jejich pohledy se setkali.
Buch,buch...Dvě srdce odbila jako jedno při spojení jejich pohledů.
,,Je tady volno,"řekl trochu nesvůj Naruto.
Dal by cokoliv za to,že právě slyšel jak černovláskovi uhodilo srdce!
,,Je,"ozvala se strohá odpověd chladným,arogantním hlasem.
Naruto se tedy posadil se vyndal si sešit s propiskou.Brašnu si hodil pod lavici a vzhlédnul na černovláska.
,,Uzumaki Naruto a ty?"zeptal se zdvořile.
Hrozně zatoužil dozvědět se o tom mladíkovi něco víc.Jeho srdce zatoužilo.
,,Uchiha Sasuke,"řekl s nezájmem oslovený a dál se věnoval knize,která ležela před ním.
,Co to bylo?To není možný,ale já jsem asi před chvílí slyšel tlouct srdce toho Naruta vedle mě,"pomyslel si Sasuke a zakroutil nad tou absurditou hlavou.
Do velké učebny vešel jejich profesor.Měl šedé vlasy a přez jedno oko měl námořnickou pásku.Naruto se musel ovládat,aby se nerozesmál.Profesor vypadal s tou páskou nehorázně vtipně a ještě si cosi četl.Naruto to z dálky identifikoval jako Maxim (nemohla jsem si to odpustit xD) a koutky mu neodvladatelně cukali.
,,Hej všiml sis co čte, Sasuke?"zeptal se svého souseda.
,,Co čte?"odpověděl otázkou Sasuke.
,,Maxim...hih,"uchychtnul se Naruto.
Sasuke polknul.I jeho kamená maska,kterou měl nasazenou do teď pevně na obličeji stěží odolávala pohledu na začteného profesora.
,,Zdravím třído,"pozdravil profesor a se sklamaným,skoro až smutným,pohledem odložil onen časopis.
,,Jsem Hatake Kakashi a řekně jsem něco jako váš třídní.Neberte to doslova,ale jakékoliv problémy probírejte semnou.Takže budu s vámi mít většinu seminářů,ale jsou tady také jiní profesoři,které budete mít.Tuhle první hodinu má prozatím hodím na plátno prezentaci a každý po jednom půjdete s flashkou a stáhnete si jí do počítačů,"oznámil pro začátek.
Naruto se celý rudý přihlásil.
,,Ano?"zeptal se Hatake.
,,Ehm...a když nemáme flashku?"zeptal se Naruto a začal mírně červenat.
,,Tak mi prostě přines počítač,"zněla odpověď.
,,A když nemám ani počítač?"teď už byl Uzumaki rudý jako rak.
,,No...to je problematické.Víte co pane..echmm."
,,Uzumaki."
,,Ano pane Uzumaki.Pokud tedy nemáte ani jedno prostě si to opište,"řekl Kakashi a sklonil se k Maximu.
K rudému Narutovi se obátila celá třída.Udiveně se na něj koukali a od studem rudnul ještě víc.Teda pokud to víc šlo.Pak se na něj obrátil od knihy Mladý Uchiha.
,,To seš tak zaostalej,"vypadlo z něj.
,,Nemůžu za to,že nemáme peníze.Na tuhle školu jsem dostal díky nejlepším výsledkům takové "stipendium".Nemusíš se naparovat Uchiho.Moc dobře vím,že patříš do nejbohatší rodiny v Konoze,"obořil se na něj Naruto naštvaně.
,,Pche...ubožáku,"odfrknul si Sasuke,ale zabodl svůj pohled do Naruta.
Ten se otočil hodně prudce a nechtěně se dotknul Sasukeho ruky.
Buch,buch...Oběma mladíky projel elektrický proud a jejich oči se definitivně zasekli pohledy do sebe.
Naruto se díval do uhrančivých černých očí a naprosto se v nich strácel.Jeho tělo polévalo horko a v uších mu znělo pouze jedno : Buch,buch.Bylo to srdce osoby,která vlastnila ty překrásné černé oči a bilo naprosto ve stejném rytmu.Kdyby jste se zaposlouchali,nepostřehli by jste ani 0,000000000000000001 rozdílu.Dál se skenovali pohledem a propadali zvláštnímu pocitu.Naruto nesměle natáhnul ruku a bříškem ukazováčku se dotknul Uchihovi ruky,která byla položena na lavici.Oběma zatrnulo.Projel jimi blesk,zatočil se jim celý svět a každý jasně cítil všechno co den druhý.V ten okamžil dotyku byli jeden.
Buch,buch...buch,buch....Dvě zmatená srdce tloukla stejně a uvědomovala si přítomnost toho druhého.Žádná odezva už nebyla jejich srdce se STALO jedním.Buch...buch ....bylo jedno srdce dvou mladých mužů.
Z bříška prstu se stala dlaň.Uchopil jeho ruku do té své.Záplava pocitů,pohlcení jednoho pocitu.Přeplnění láskou.Přiblížili se k sobě a ucítili na svých obličejích dech toho druhého.Cenili si držení rukou,ale to jim ani zdaleka nestačilo.Sasuke přiblížil svůj obličej ještě blíže k Narutovému.Díval se mu do azurových očí.Nechápal,kde si v tuhle chvíli válí šunky jeho chladná osobnost,ale momentálně se tím rozhodl nezabívat.Pak jedním plinulím pohybem překonal tu bezednou vzdálenost dvou střízněných duší a spojil jejich rty v jediném polibku.Oboum hlava explodovala pod návalem citů.Cítili to,co cítil ten druhý.Cítili to do nejmenšího detailu.Cítili překvapení,nabívající vášeň ,touhu,ale především a hlavně nově objevenou lásku.Jemně se líbali.Nemohli se nabažit jeden druhého.Bylo to tak opojné,tak krásné a tak správné!
,,Ehm chlapci,možná vás čekání nudí,ale jeden z vás by měl opisovat co je na promítači,"přerušil je těsně vedle nich hlas Hatakeho.
Rychle se od sebe odtrhli a trochu zrůžověli.Naruto přikývnul a rychle opisoval zápis.Bylo toho tedy požehnaně a jeho zachvíli bolela ruka.A to těch stránek mělo být dvanáct.Kakashi tedy přepípan dokud neměl všechno zapsané.Unaveně si protahoval ruku a masíroval prsty,kterýma celou hodinu svíral propisku.
,,Takže pokud máte staženo,v některých případě opsáno,můžete jít.Jinak rozvrh je nakopírovaný a položený na stojanu před třídou.Přeji krásný den,"rozloučil se Hatake a i s nosem zabořeným v Maximu se odšoural pryč.Sasuke přišel i s okopírovanými údaji k lavici.
,,Pojď,"vyzval Naruta a natáhnul ruku k Narutovi,který si bylil věci a seděl na židli.
Ten se překvapeně díval na Sasukeho,ale přijal pomoc a zvednul se.Vyšli ze školy a mířili si to k překrásné černé limuzíně.Sasuke otevřel dveře.
,,Nastup si,"pobídnul vykuleného Naruta a ten ho poslechnul.
Nikdy neseděl v tak přepychovém autě a fascinovaně osahával sedačky,skoumal telefon,mačkal čudlíky a díky tomu mu jezdilo a upravovalo se sedadlo.Byl z toho celý prič a Sasuke se na něj pouze pobaveně podíval.
,,Teda Naruto.Ty seš jako dítě,"uchechtnul se po chviličce.
Naruto se zářivě usmál.Sasuke si ho trochu ,no řekněme stidlivě přitáhnul na klín.Blonďáček se na něj překvapeně podíval,ale zase ho zalil překrásný pocit z jejich dotyku.Moc dobře pochopil proč si ho Uchiha veze domů,ale nevadilo mu to.Nevadilo mu,že se znají sotva hodinu.Pro něj to bylo jako by Sasukeho znal celý život.Každý dotyk mu prozradil co cítí.Věděl o jeho citech vše a moc si toho vážil.Limuzína zastavila před obrovitánským barákem.Naruto vystoupil z auta a čelist mu s bouchnutím dopadla na chodník.Oči mu lezli z důlků a nevěřícně si měřil tu honosnou archytekturu.Dům byl několikrát větší než jejich malý rodiný domek.Měl na bílo natřenou fasádu a archytektonicky připomínal bílí dům v Americe.Sasuke ho zase chytil za ruku a jemně mu zavřel pusu.Uchechtnul se a vedl Naruto do vnitřku toho překrásného,honosného paláce.Jeho rodiče nebili doma- jak dokonalé.Zavedl Naruta do druhého patra a zavřel devře za svým pokojem.Plný pocitu jejich blískosti ho začal líbat.Cítil se jako nějaký elektrický spotřebič.Elektřina se mohla počítat v kilowatech.Jezdil svými dlaněmi po jeho bocích.Skoumal každou jejich křivku.Pak rukama zajel pod tričko.Narutova kůže byla hladká a jemná jako hebvábí a dokonale poddajná pod jeho dotiky.Jednou rukou pokračoval v hlazení a tou druhou chytnul Naruta za pas a obrátil ho k posteli.Pomalu a opatrně ho na ní položil.Svlíknul mu tričko a pohledem skoumal každý centimetr jeho hrudi a bříška.Pak svojí pozornosti přesunul k odhalenému a mírně opálenému krčku.Jemně po něm přejížděl jazykem.Občas ho políbil,občas maličko hriznul.Naprosto nechápal proč to dělá s člověkem,kterého zná sotva dvě hodiny,ale není to nakonec jedno?On cíti,že je to správné a poprvé v životě se rozhodnul důvěřovat srdci.Po zanechání své "značky" v podobě malinkého červeného,ale podařeného flíčku se přesunul na hruď.Jezdil po ní jazykem a vytvářel jakésy neidentifikovatelné obrazce.Nakonec vzal do pusy jednu z Narutových bradavek a poslouchal,jak zasténal slastí.Pousmál se pro sebe a zahrnul tem malý "útvar" v jeho ústech péčí.Druhá bradavka,ale nezůstávala zanedbána.Opečovával jí důkladnou Uchihovskou ručičkou a pod její péčí ztvrdla stejně rychle jako její sestra.POnechal bradavky bradavkama a sjel níž.Špičkou jazyka zajel do pupíku a uslyšel tiché uchychtnutí zezhora.To ho pobídlo k pokračování,ale z ničeho nic se ocitnul na posteli a Naruto se na něj záludně usmíval a v očích mu svítilo.Bleskovou rychlostí sundal z mladého Uchihy tričko a oplatil mu jeho dotiky stejnou mincí.Sasukemu se zatmívalo před očima slastí,která se začala skoro až bolestně hromadit do jeho penisu.Pak to už nevydržel a povalil Naruta zpátky pod sebe.Strhnul mu kalhoty i trenkama a kochal se pohledem na jeho odhalené mužství.Pak se k němu sklonil a vzal ho do úst.Jmně ho oblizoval a občas jenom tak trošku skousnul.Naruto táhle zasténal a začal přirážet do Sasukeho pusy.Už nevnímal svět.Byl mimo něj ve světě blném chtíče,vášně a touhy a hlavně blížícího se orgasmu.Pak naposledy nahlas vykřiknul Sasukeho jméno a udělal se do jeho talentovaných úst.Ani si nevšimnul,že v něm už zmizely dva Sasukeho prsty.Pomalu jimi pohyboval a cosi hledal.A pak to našel.Sotva se toho citlivého místečka v Narutovi dotknul Naruto vykřiknul překvapením a slastí a přirazil na Sasukeho prsty.
,,Sasukeeee...ch-chci tě!"dožadoval se hlasitě.
Oslovený nebo spíše okřiknutý se usmál a vytáhnul z něj své prsty.Neměl lubrikant,ale věděl,že je Naruto již dostatečně připravený.Napířil žalud k Narutové "dírce" a jemně zatlačil.Když jeho špička zmizela v Narutovi blonďák stáhnul bolestí obličej.S každým centimetrem,se kterým se do něj Sasuke dostával to bolelo jako čert.Jeho černovlasý milenec v něm setrval bez pohnutí a aby odvedl jeho pozornost od bolesti začal ho znova líbat dokud jim neopuchli rty.Naruto se nesměle pohnul proti Sasukeho penisu a zasténal.To Sasukeho pobídlo k další činosti.Vytáhnul s vůj úd skoro celý ven a pak ho zase pomalu zasunul.Dlouhé přírazy vystřídali ty rychlé Sasuke sténal slastí.Poprvé za celý svůj život dal volnost tolika pocitům.Jasně,že už nebyl panic,ale se žádnou holkou nic takového nezažil.Dělal jí dobře a když se jí to líbilo dala to jasně najevo,ale šlo tam především o ní.Tady byl spokojený i on a byl víc než jenom spokojený.Jeho ruka sklouzla mezi jejich pohybující se těla a uchopila Narutův znovu vztyčený úd.Pohyboval rukou a táhnul sebou naruta ke hvězdám.Stačilo pár pohybů rukou a Naruto se znovu udělal,tentokrát na své bříško.Jeho svaly v těle se stáhly a donutily Sasuke vyvrcholit.Unaveně vyklouznul z Naruta a svalil se vedle něj na postel.Přitáhnul si ho do objetí a políbil do vlasů.
Jejich těla zazářila stríbrnou barvou a osvětlovala celý pokoj.Tepala v rytmu jejich srdcí a dodávala celému výjevu překrásnou atmosvéru.Pak jejich srdce,které bylo rozděleno mezi dvě osoby srostlo v jedno.Překvapeně se na sebe podívali.Nechápali nic,ale jejich existence se strácela.Ne.Tak to nebylo.Nestrácela se.Jenom tostala nový rozměr.Duše se vznesly z těl a spojili se v jednu.Byli jedna bytost.Pak se jejich smrtelná těla stratila.Obadva ,teď již jako jedna bytost,sledovali,jak se jim vzdaluje pokoj.Stopy po jejich přítomnosti ve světě lidí mizely a oni odlétali pryč.Vzpomínky se jim vraceli.Dostali druhou šanci a našli se.Byli nepřekonatelně šťastní.
,,Jak to?"zeptal se Naruto blonďté,prsaté bohyně.
,,Dostali jste druhou šanci.Bylo mi vás líto,"zněla odpověď.
,,Děkujele Tsunade-sama,"poklonil se černovlásek.
,,Nemáte zač,"smála se jindy přísná Tsunade a přihnula si z "božského" saké.
Já vám to říkala....Je to DEBILITA!!!!
Tak se do mě pusťte...kritiku snesu...ať je jakákoliv...hlavně aby nějaká byla!!!
Komentáře
Přehled komentářů
maxim dobrej nápad :D
...
(Yuu....(Aisu), 20. 11. 2010 22:33)kawaii..... je to upa boží.... víc takových povídek..... :)
krása ^^
(bezejména, 20. 11. 2010 15:36)To bylo opravdu moc pěkné ^^...super yaoi!:D♥___ae dávej si pozor na chyby v pravopisu :D
aaaaaaaa
(nita, 16. 2. 2012 16:33)